Scintigrafie (název pochází z lat. slova scintilla, které znamená jiskra) je diagnostická metoda, která se v medicíně využívá k vyšetření různých systémů orgánů, například plic, srdečního svalu, štítné žlázy, ledvin, orgánů trávicí soustavy (jícnu, žaludku a střev), nebo kostí. Je založena na podání radiofarmak a následném sledování jejich rozmístění v těle pacienta.

Využití principu gama záření

Scintigrafie neboli gamagrafie je zobrazovací metoda nukleární medicíny založená na principu využití gama záření. Pacientovi se podají radioaktivní látky s krátkým poločasem rozpadu (to znamená, že jejich radioaktivita rychle vymizí), které se nazývají radiofarmaka, a poté se sleduje jejich rozmístění v těle pacienta, protože tyto látky (jako radiofarmaka se využívají různé látky, mezi často využívaná radiofarmaka patří například thalium, krypton nebo technecium) mají tu vlastnost, že se hromadí v místech chorobných procesů v organismu, což pomáhá diagnostikovat celou řadu onemocnění. Metodu využívající stopovací princip detekce chemických látek na základě jejich radioaktivity objevil chemik maďarského původu Hevesy již v roce 1913.

Princip scintigrafického vyšetření

K vyšetření se používá speciální přístroj pro detekci ionizujícího záření – scilitační detektor, který je tvořen luminiscenčním scintilačním krystalem (nejčastěji se jedná o thalliem aktivovaný jodid sodný nebo naftalen), a který dokáže zachytit ionizující záření buď ve formě γ, nebo rentgenového paprsku. Samotná detekce je založena na principu detekce světelných záblesků, které jsou způsobeny excitací elektronu do vyššího energetického stavu zářením. Návrat elektronu do základního stavu se projevuje ve formě světelného záblesku. Tyto záblesky jsou registrovány a vyhodnocovány. Vzniklé elektrické impulzy jsou předtím ještě zpracovávány v zesilovací soustavě.

Co dokáže metoda zobrazit

Pomocí této metody lze zobrazit funkci tkání a odhalit buňky, které danou látku zvýšeně hromadí, nebo naopak buňky, které mají problém látku absorbovat. Jak bylo uvedeno výše, jako radiofarmaka se využívají různé látky, jejichž volba záleží na tom, který z orgánů je předmětem vyšetření. Kupříkladu při vyšetření funkce štítné žlázy se používá radioaktivní forma jódu. Jód se hromadí ve zdravé štítné žláze, která z něj vyrábí hormon thyroxin. Pomocí scintigrafie se zobrazí kontrastně proti okolí místa ve štítné žláze, která jód vůbec nepřijímají, ale také místa, která jód přijímají zvýšeně. Během vyšetření lze rovněž zobrazit nemocnou tkáň, která se neliší od okolí svou strukturou, ale funkcí.

Základní typy scintigrafického vyšetření

V medicínské praxi se můžeme setkat se dvěma základními typy scintigrafie. Při statické scintigrafii se pořizuje pouze jeden snímek nebo několik  snímků v delším časovém rozmezí. Pro dynamickou scintigrafie je charakteristické zobrazení cesty radiofarmaka tělem pacienta a pořízení většího množství snímků v krátkém časovém rozmezí.

Rizika a nežádoucí vedlejší účinky

Přestože se při scintigrafickém vyšetření pracuje s radioaktivními látkami, které se podávají pacientům (pacienti je buď vdechují, nebo jsou do jejich těla vpravovány nitrožilně), není tato metoda spojena s vážnými zdravotními riziky. Aplikované množství radioaktivní látky je zpravidla velmi malé a má velice krátký poločas rozpadu. Bezpečnost této metody je srovnatelná s RTG metodami. Možnou kontraindikací je těhotenství, těhotné ženy se zpravidla touto metodou nevyšetřují, stejně jako kojení. Kojící žena může vyšetření absolvovat, je však nutné, aby krmení dítěte z prsu na několik dní po provedení vyšetření přerušila, aby neohrozil zdraví svého dítěte.

Další metody nukleární medicíny

Mezi další metody nukleární medicíny pak patří rentgenové metody, zásadní rozdíl mezi scintigrafií a RTG metodami spočívá v původu záření. Zatímco scintigrafie k diagnostice využívá záření emitované z těla, zatímco rentgenové metody využívají externí zdroje záření. Radiofarmaka v těle pacienta vysílají záření, které je snímáno gamakamerami do podoby 2D obrazů. (Dalšími metodami založenými na tomto principu, a které vznikly ze scintigrafie, jsou pak fotonová emisní výpočetní tomografie a pozitronová emisní tomografie, které však umožňují získat 3D obrazy.)

Foto: Freeimages.com


Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *