Morbus Crohn neboli Crohnova choroba je autoimunitní, chronické a zánětlivé onemocnění trávicí trubice, které postihuje nejčastěji tenké a tlusté střevo (vzácněji pak její ostatní součásti, například jícen), a které současná medicína nedokáže vyléčit, pouze zmírňovat jeho nepříjemné projevy, kterými jsou zejména bolesti břicha, průjmy a porucha vstřebávání živin. 

Příznaky nemoci a jejich příčiny

Pro morbus Crohn jsou typické dvě skupiny příznaků. Do první skupiny, která zahrnuje příznaky související s trávicí soustavou, patří bolesti břicha, křeče v břiše, nadýmání, průjmy (jejichž povaha závisí na zasažené části trávicí trubice) a přítomnost krve ve stolici. Tyto příznaky jsou vyvolány vředy na sliznici trávicí trubice (nejčastěji na povrchu tenkého nebo tlustého střeva). K tvorbě vředů došlo následkem zánětu. Pro pacienty trpícími tímto onemocněním jsou typické i další příznaky, zejména pak úbytek hmotnosti (hubnutí je způsobené častými průjmy a poruchou vstřebávání živin) a únavou. Pro děti a dospívající je morbus Crohn zvláštně nebezpečný, neboť v případě neléčení vede ke zpomalení růstu a oddálení puberty. Do skupiny příznaků mimo trávicí soustavu patří například výskyt vyrážky nebo nemocí očí. Onemocnění očí se vyskytují především u dětských pacientů. Crohnovou nemocí trpí nejčastěji děti a mladí lidé ve věku od 15 do 30 let, nemoc se však může objevit v jakémkoli věku, a to dokonce i u kojenců.

Kontrola, medikace, dieta

Jak již bylo uvedeno v úvodu, morbus Crohn je chronické a celoživotní onemocnění, které nedokáže současná medicína vyléčit, pouze může kontrolovat stav pacienta a zmírňovat projevy jeho projevy. Terapie je primárně založena na podávání léků a dodržování dietních opatření. (Strava pacienta by neměla být příliš kořeněná a tučná, aby nedráždila zažívací ústrojí pacienta. Naproti tomu by měla být kaloricky vydatná, neboť organismu část potravy nedokáže vstřebat. Luštěniny, syrová zelenina, ovocné džusy, citrusy a v případě intolerance laktózy také mléčné výrobky se pacientům příliš nedoporučují. Doporučit lze naopak těstoviny, brambory a další tepelně upravená zelenina, která nenadýmá, vařené maso, ryby a kompotované ovoce.) Součástí terapie může být i psychologická pomoc, jejíž účelem je pomoci pacientům, aby se vyrovnali se svou nemocí.  Co se podávaných léků týče, pacienti užívají několik skupin medikamentů, zejména léky proti bakteriální infekci (sulfa), kortikosteroidy (steroidní hormony syntetizované z cholesterolu, které vznikají v buňkách kůry nadledvin a mají protizánětlivé účinky), nesteroidní protizánětlivé léky (medikamenty, které tlumí průjmy) a imunosupresiva (léky potlačující činnost imunitního systému, jehož nadměrná činnost má pro organismus ničivé účinky).

Léčba v závislosti na průběhu nemoci

Podávané léky závisí na aktuálním stavu pacienta. Pro morbus Crohn je totiž typické střídání dvou období, a to fáze akutního propuknutí nemoci (nazývané relaps – kdy si zdravotní stav často vyžádá hospitalizaci a podávání potravy sondou do tenkého střeva, při vzniku abcesu nebo neprůchodnosti střev si zdravotní stav pacienta může vyžádat i operaci) a remisní fáze, kdy pacienta netrápí větší zdravotní obtíže. Ke zvládnutí akutního relapsu se nasazují léky s rychlým nástupem účinku, jako jsou kortikosteroidy (steroidní hormony, které se synteticky vyrábějí z cholesterolu) a cyklosporin. Léky se podávají perorálně, nebo nitrožilně (pokud zdravotní stav pacienta neumožňuje přijímání potravy běžným způsobem) Účinky nastávají 1 až 7 dní od zahájení aplikace. Během remisních období se pak podávají léky azathioprin a methotrexát, pro které jsou typické dlouhodobé účinky, které nastávají zpravidla po 3 až 6 měsících užívání.

Kobinování léků, nežádoucí účinky

V praxi se imunosupresivní léky často kombinují, ke konci relapsu, kdy je pacient pod vlivem kortikosteroidů nebo cyklosporinu, se podává také některé z imunosupresiv s pomalejším nástupem účinku (azathioprinu, 6-merkaptopurinu a methotrexátu), aby se na ně jeho organismus postupně adaptoval. V klidových fázích se velmi osvědčilo právě užívání azathioprinu, které snižuje výskyt relapsů. Účinnost léčby imunosupresiv je velmi vysoká, pohybuje se u jednotlivých léků mezi 80 až 90%. Stinnou stránkou imunosupresiv jsou bohužel nežádoucí účinky, které si v některých případech vyžádají přerušení léčby. Nežádoucí účinky jsou rovněž spojeny s kortikosteroidy, pro jejichž souhrn se používá termín Cushingův syndrom (CS). Pro pacienty s CS je typické postižení obezitou, kdy se tukové zásoby soustředí v oblasti břicha a obličeje.

Foto: Freeimages.com


Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *