Crohnova choroba je chronické zánětlivé onemocnění trávicí soustavy, které se může objevit v libovolné části zažívacího traktu, nejčastěji v oblasti tenkého střeva (cca polovina diagnostikovaných případů), a to především v místě, kde je napojeno na tlusté střevo. Dále se vyskytuje v tlustém střevě (asi 30% případů), konečníku, žaludku, jícnu a ústech. Onemocnění nedokáže současná medicína vyléčit, nýbrž pouze tlumit jeho projevy.

Příčina není přesně známa

Crohnova choroba (též regionální enteritida nebo morbus Crohn), která byla pojmenována podle amerického gastroenterologa Burilla Bernarda Crohna, společně s ulcerózní kolitidou paří mezi nejčastější zánětlivá onemocnění střev. Jedná se o autoimunní onemocnění, jehož příčiny nejsou přesně známy, a jehož výskyt v populaci v posledních letech stoupá. Podle studie francouzských vědců zde však existuje jistá souvislost s konzumací zchlazovaných potravin: Zchlazované potraviny údajně poskytují ideální podmínky pro množení bakterií Listeria monocytogenes, které mohou být příčinou vzniku Crohnovy choroby. To však nebylo jednoznačně prokázáno. Stejně jako souvislost s konzumací stravy, která obsahuje příliš vysoký podíl sacharidů a naopak nízký podíl vlákniny. Prokázána ale byla genetická souvislost. Přítomnost onemocnění v rodině pacienta je rizikovým faktorem, který několikanásobně zvyšuje pravděpodobnost, že chorobou pacient onemocní. Za další rizikový faktor je pak považován nezdravý životní styl, dále časté užívání léků, především antibiotik nebo hormonální antikoncepce a kouření. V České republice onemocní Crohnovou chorobou 20 z 100 000 pacientů. Onemocnění postihuje obě pohlaví, trpí jim ve vyrovnaném poměru muži i ženy. Z hlediska věku pak tvoří nejvíce rizikovou skupinu mladí lidé od 15 do 30 let.

Příznaky nemoci

Zánět způsobuje tvorbu vředů, které pronikají do střevních stěn. Nemoc obvykle začíná v dětství, ve většině případů u náctiletých, kdy se projevuje bolestmi břicha, průjmy (povaha průjmu závisí na postižené části tenkého nebo tlustého střeva, postižení tenkého střeva se projevuje silnými řídkými průjmy, anebo může být bez průjmů, zatímco pro postižení tlustého střeva jsou typické četné průjmy menšího objemu) a krví ve stolici. Mezi další příznaky pak patří úbytek na váze (který je způsobený maloabsorbcí – pacient trpí poruchou vstřebávání živin), výhřez konečníku řitním otvorem, křeče v břiše, nadýmání, permanentně zvýšená teplota do 38, 5 stupňů Celsia, nucení na stolici, vznik píštělí a hemeroidů. V případě, že dochází k větším ztrátám krve, mohou pacienti trpět také chudokrevností (anémií). Další příznaky se mohou objevit mimo zažívací ústrojí, patří mezi ně například kožní vyrážka, záněty kloubů (artritida), častý výskyt aft v ústní dutině a záněty očí. Postižen může být také žaludek, což se projevuje nevolnostmi a zvracením. Pro pacienty ve vývinu, tedy pro děti a mladistvé, (přibližně pro třetinu z nich) je rovněž typický zpomalený růst.

Diagnostika Crohnovy choroby

Crohnova choroba je diagnostikována na základě rozboru krve a stolice. Odběr vzorku stolice se provádí během gastroenterologického vyšetření, kdy lékař pomocí endoskopu zkontroluje tlusté střevo, kde odebere vzorek tkáně, který pošle k laboratornímu vyšetření. Součástí vyšetření je také RTG, nejčastěji s bariem (metoda irigografie). Před vyšetřením se střeva pacienta pomocí klystýru naplní roztokem s obsahem baria, které pomůže k zobrazení vředů nebo jiných zánětlivých projevů na rentgenovém snímku. Pokud je podezření na zánět i v jiné části trávicího traktu, pacient část roztoku vypije, aby bylo možné sledovat pohyb látky do žaludku a odtud do tenkého střeva. Za nejprůkaznější vyšetřovací metodu je považována koloskopie neboli kolonoskopie, která umožňuje lékaři prohlédnout celé tlusté střevo a jeho konečnou část. Mezi další využívané metody patří počítačová tomografie (která dokáže zjistit další nitrobřišní komplikace) a kapslová endoskopie, kdy pacient spolkne kapsli obsahující kameru, která při průchodu trávicí soustavou pořídí záběry. Poslední z uvedených metod se využívá zejména v případech, kdy není možné provést koloskopii.

Ulcerózní kolitida

Někdy je během vyšetření zjištěno, že se nejedná o Crohnovu chorobu, ale o ulcerózní kolitidu, což je chronické onemocnění střevní sliznice, které způsobuje zánět a tvorbu vředů na jejím povrchu a na rozdíl od Crohnovy choroby postihuje pouze konečník a tlusté střevo, nikdy tenké střevo. Stejně jako pro Crohnovu chorobu je také pro ulcerózní kolitidu typické střídání bezpříznakových období s obdobími, kdy dochází k aktivaci nemoci. Někdy mohou být projevy Crohnovy choroby zaměněny se zánětem slepého střeva.

Léčba onemocnění

Crohnovu chorobu nedokáže současná medicína léčit, může však účinně zmírňovat její příznaky, a to aplikací medikamentů. Nemocným pacientům se obvykle podávají léky pro bakteriální infekci (sulfa), kortikosteroidy (steroidní hormony syntetizované z cholesterolu, které vznikají v buňkách kůry nadledvin a mají protizánětlivé účinky), nesteroidní protizánětlivé léky (medikamenty, které tlumí průjmy), antibiotika a imunosupresiva (léky potlačující činnost imunitního systému, které se podávají právě proto, že Crohnova choroba patří do kategorie autoimunitních onemocnění, pro něž je charakteristická nadměrná činnost imunitního systému, která má pro organismus ničivé účinky).

Život s Crohnovou chorobou

Užívání léků s doporučeným dietním režimem umožňuje vést pacientům běžný život, léky musí pacienti užívat až do konce života. Do konce života se musí také vyvarovat fyzicky náročných činností. Pokud dojde k záchvatům, je nutná jejich hospitalizace, kdy se podává potrava sondou přímo do tenkého střeva. V závažných případech je nutné obejít celý trávicí trakt a aplikovat živiny přímo do krevního řečiště. Jestliže je léčba pomocí medikamentů neúčinná, například dojde k neprůchodnosti střev nebo k nahromadění hnisu – a vzniku abscesu, v této situaci vyžaduje zdravotní stav pacienta neodkladnou operaci. Během operace se provede buď odstranění postižené části střeva, nebo odsátí abscesu. Součástí terapie často bývá také psychoterapie, jejíž účelem je pomoci pacientům, aby se vyrovnali se svou nemocí.

Dieta při Crohnově chorobě

V období tzv. bezpříznakových fází nemusí pacienti dodržovat žádná zvláštní dietní opatření. Obecně platí, že by konzumovaná strava neměla být příliš kořeněná a tučná, aby nedráždila zažívací ústrojí pacienta. Dále by měla být kaloricky vydatná, neboť organismu část potravy nedokáže vstřebat. Luštěniny, syrová zelenina, ovocné džusy, citrusy a v případě intolerance laktózy také mléčné výrobky se pacientům příliš nedoporučují. Vhodné jsou naproti tomu těstoviny, brambory a tepelně upravená zelenina, která nezpůsobuje nadýmání, vařené maso, ryby a kompotované ovoce. V rámci dietního opatření je důležité dbát na vyvážený poměr vitamínů a minerálů. Pokud má pacient kvalitní výživu v bezpříznakových obdobích, zpravidla pak lépe snáší stavy, kdy nemoc propukne. Laktózová intolerance je typická pro období vzplanutí nemoci, a proto se by měl v této fázi pacient vyvarovat konzumace mléčných výrobků.

Možnosti prevence

Vzhledem k tomu, že za obecný rizikový faktor je považován nezdravý životní styl, zejména konzumace trvanlivých potravin, stejně jako potravin s vysokým obsahem tuků a sacharidů, dále pak kouření a časté užívání léků, prevence spočívá v dodržování zdravé životosprávy, která zahrnuje vyvarování se výše zmíněných rizikových faktorů.


Foto: Freeimages.com